Protažení do auta

Tipy pro řidiče osobních i nákladních automobilů, jak se protáhnout a zacvičit si např. při stání v koloně. 

Pokud je Vaší pracovní náplní jízda autem, pak se s Vámi rádi podělíme o pár tipů na protažení aniž byste vylezli z auta. Největším problémem při jízdě autem je nevhodná poloha v kombinaci s dlouhodobým deficitem pohybu. Ať se snažíme sebevíc, téměř nikdo z nás nedokáže v autě sedět vzpřímený, se zachovalými přirozenými křivkami páteře. 99% lidí zapadne do sedačky se zakulacenými bedry, hlavu má v předsunutém držení a ramena vysunutá vpřed. Tato poloha je z dlouhodobého hlediska pro tělo nevhodná. 

Z ergonomického hlediska bychom si měli sednou vždy zadkem co nejvíce dozadu k opěrce, bederní páteř mít lehce podpořenou pro udržení přirozeného mírného prohnutí a hlavu udržovat vzpřímenou. Velmi s tím samozřejmě souvisí napolohování sedačky. Pokud máte možnost, je lepší sedět výše, a nebýt při řízení ani v záklonu, ani v předklonu. 

To by bylo krátce k tomu, jak v autě sedět a nesedět. Více Vám napoví přiložené obrázky. 

Nyní se dostáváme ke slibovanému protažení. Zcela jistě je nejlepší, pravidelně z auta vycházet, udělat alespoň pár kroků a během toho si lehce zacvičit. Pokud takovou možnost nemáte, dbejte o to více na tyto 3 cviky.

1. Cvik - rotace 

Otáčíme se střídavě vlevo a vpravo zároveň hlavou i celým hrudníkem. Pánev a nohy jsou na místě. Rukama si můžeme (zachycením okraje sedačky či zapření se o stehno) pomoci k co největší rotaci páteře. Několikrát opakujeme na každou stranu. 

2. Cvik - protažení hýždí

Pokud máte dostatek prostoru, dejte si kotník jedné nohy na stehno druhé nohy. Mírným předklonem pak docílíte značného protažení hýžďových svalů. K umístění nohy na stehno si můžete pomoci rukama. Snažíme se vydržet alespoň 15 vteřin při pocitu mírného tahu. Můžeme několikrát zopakovat na obě dolní končetiny. 

3. Cvik - protažení páteře

Podobně jako se cvičí v pozici na čtyřech vyhrbění do kočičího hřbetu a následné prohnutí, chceme i v sedě docílit co největšího rozhýbání páteře. Střídavě tedy záda vyhrbujeme a naopak prohýbáme. Hlava vždy volně následuje pohyb páteře.